Máte manžela a děti? Jestli ano, jaké povolání má váš manžel a studují ještě vaše děti nebo už pracují?

Nemám manžela. Mám syna, v současné době studuje na víceletém gymnáziu.

 Na jakou střední školu a kde jste chodila?

Chodila jsem na gymnázium v Mikulově a ve čtvrtém ročníku na gymnázium ve Žďáru nad Sázavou. V tomto ročníku se sešli studenti z celé republiky, kteří se připravovali na vysokoškolské studium v SSSR. Měli jsme více hodin ruského jazyka, hodiny s rodilým mluvčím a v mé třídě ještě specializované hodiny společenských věd. Domů jsme jezdili jednou za měsíc. Byla to malá zkouška zvládnutí situace, kdy budeme na dlouhou dobu odděleni od našich rodičů.

Chtěla jste být vždy učitelka?

Nechtěla jsem vždy být učitelka a ani nyní sama sebe nevnímám jako tradičního učitele, spíše jako „manažera – učitele“. Většinu svého pracovního času věnuji manažerské práci zástupce ředitele. Ale zpět k původní otázce – chtěla jsem být historikem, historikem filosofie. Tento obor (spolu s dalšími humanitnímu vědami) jsem vystudovala, přednášela jsem na vysokých školách, stále s tímto oborem držím krok.

Kolik  hodin denně trávíte ve škole?

Konkrétně na naší škole trávím asi 9 - 10 hodin denně. To, co studenti vnímají v hodině, je pouze nepatrný zlomek mé práce. Jak už jsem říkala, většinu času věnuji organizaci chodu školy – od dlouhodobého plánování po každodenní řešení problémů. Na výuku se připravuji samozřejmě o víkendech a dokonce i o hlavních prázdninách. Ale to dělá každý učitel, kterému na jeho práci záleží. Vím to, protože jsem učitelem ve třetí generaci.

Máte nějaké záliby/koníčky?

Z předchozích řádků asi plyne, že na záliby nemám moc času. Studium filosofie je ale pro mě nejmilejší činností, proto se spolu s prací věnuji i svému koníčku. Kromě toho mám ráda moderní architekturu, výtvarné umění, film a operu. Na výstavu impresionistů jsme ochotna projet půl Evropy, v hudbě nemůže být nic lepšího než Mozart.

Co děláte ráda o víkendu?

Ideální program je s mým synem,a to: knihovna (v současné době moje oblíbená Moravská zemská knihovna v Brně), knihkupectví (každý si nakoupí všechno, co se mu líbí – to je skutečně ideál, protože bych během hodiny zruinovala rodinný rozpočet), kino.

 Cestujete ráda? Jestli ano, kterou zemi byste ráda navštívila a proč? Jestli ne, proč?

Na tuto otázku nedokážu jednoznačně odpovědět, protože pro mě bylo velmi dlouho „cestování“ jakýmsi menším stěhováním přes celou Evropu a půlku Ruska.  Nejdříve na vysoké škole, pak po dobu, kdy jsem bydlela v Rusku. Nikdo nemá rád stěhování, proto teď nemůže zcela jednoznačně říct, že mám cestování ráda. Chtěla bych navštívit Řecko a Turecko, ale po jakési speciální trase – po místech, kde žili moji oblíbení filosofové.

 Co si myslíte o státní maturitě a o maturitě vůbec?

Nejdříve na druhou část otázky – „o maturitě vůbec“. Je to zkouška, která zúročuje celé dosavadní vzdělání. Jejím složením člověk „vyroste“ v očích ostatních, i ve svých vlastních očích. Maturita by měla být náročnou zkouškou, ve které je úroveň znalostí jen základní nezbytná úroveň. Nad ní musí být úroveň další –musím své vědomosti umět „prodat“:, musím ukázat, že se umím vyjadřovat, že na místě dokážu vyhodnotit situaci a vyvozovat závěry, které nejsou napsané v učebnicích.

Z této pozice přistupuji k hodnocení státních maturit v oblasti společenských věd. U státních maturit se nemluví, jen se zakřížkují hotové odpovědi. Přitom jsou z mého pohledu otázky obsahově buď velmi zjednodušené, nebo naopak testují empirické podrobnosti (které z celkového pohledu nejsou důležité). Většinou zcela vymizí to, co se vyžaduje – schopnost kriticky myslet, argumentovat.

Děkuji za rozhovor.

>>Jakub Kuřitka<<